Rostliny

Když se procházíme lesem, loukou nebo jen tak po cestě všude kolem sebe vidíme něco růst, kvést, krásně vonět nebo taky nepříjemně zapáchat. Ano jsou to rostliny, stromy, keře a máme jich kolem sebe na sta tisíce druhů. Měli by jsme vědět že jsou zdrojem našeho čistého kyslíku a znát je. Vědět které jsou léčiv nebo jedlé a naopak které jsou životu nebezpečné nebo které jsou dokonce chráněné.

Herbář

Herbář pochází z latinského slova „herba“, které česky znamená bylina. Nejdřív se takto označovaly knihy o léčivých rostlinách. Lidé v nich nacházeli nejen poučení o účincích ale také návody na výrobu léčivých směsí a také rady kosmetické. Nejstarší český herbář je kniha lékařská z r. 1517 a pojednává asi o 380 bylinách.

 

Jak si takový herbář vytvořit

  • Správný herbář by měl obsahovat nadzemní i podzemní části rostliny. Při sběru proto opatrně nadzvedneme listy a uvolníme kořenovou soustavu rostliny, kterou následně očistíme a rostliny uložíme do sběrných sáčku. Nikdy nesbíráme chráněné druhy rostlin, stačí ji vyfotografovat a zařadit si do fotografického herbáře.

  • Doma je vložíme mezi dva savé listy, které ze začátku dvakrát denně měníme, později stačí jedenkrát za dva dny a zatížíme je (např. mezi knihy).

  • Dobře usušenou rostlinu položíme na bílý, nejlépe tvrdý papír, a to do polohy, ve které roste.

  • Připevníme průhlednou izolepou nastříhanou na malé proužky nebo štětcem opatrně potřeme třeba lepidlem.

  • Na papír s rostlinou nakreslíme tabulku, kam uvedeme české a latinské jméno rostliny, čeleď, místo nálezu, datum sběru a jméno toho, kdo exemplář našel. Můžeme uvést i další doplňující údaje.

byliny

Bodlák nicí (Carduus nutans L.)
30-100 cm; VII. -IX. Dvouletá ostnitá bylina s chobotnatě peřenoklanými listy a velkými, nicími úbory. Zákrovní listeny jsou zakončeny ostny a nazpět ohnuté. Chmýr na nažkách je jako u všech bodláků nevětvený. Roste roztroušeně na výslunných stráních, pastvinách, u cest i na rumištích od nížin do podhůří.

 

 

Blatouch bahenní (Caltha palustris L.)
10-30 cm; III. -VI. Bylina s kořeny svazčitými, lodyhami vystoupavými, někdy kořenujícími. Listy srdčitě okrouhlé až ledvinité. Květy lesklé, plody měchýřky. Obecně roste na vlhkých místech, podél potoků, na mokrých loukách, od nížin až do hor. Jedovatý

 

 

Bledule jarní (Leucojum vernum L.)
10-30 cm; II.-IV. Vytrvalá lysá bylina s kulovitou cibulí. Květy jsou jednotlivé a dosahují délky do 25 mm. Plod je trojpouzdrá tobolka. Evropský druh s poměrně řídkým výskytem ve stinných lesích, v pobřežních křovinách a na mokrých loukách v nížinách až podhůří.

 

 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum L.)
Až 2 m; VI. -IX. Dvouletá lysá bylina s načervenalou lodyhou. Listy jsou velmi jemné, až třikrát zpeřené v drobné úkrojky, nažky vlnovitě žebernaté. Roste roztroušeně na rumištích a podél cest v nižších polohách. Jedovatý. Rostlina páchne myšinou

 

 

Borůvka černá (Vaccinium myrtillus L.)
Až 50 cm; IV. -VII. Hustě větvený keřík s hranatými větvemi má měkké, opadavé, jemně pilovité, téměř přisedlé listy. Převislé květy v baňkovitou korunu vyrůstající v úžlabí listů. Plod je bobule. Hojná v lesích od nížin až do hor. Léčivá

 

 

Divizna malokvětá (Verbascum thapsus L.)
Až 2 m; VII. -VIII. Dvouletá bylina se žlutavým plstnatým oděním. Nitky dolních tyčinek jsou 4krát delší než prašníky. Plodem je tobolka. Vyskytuje se zejména na slunných svazích a podél cest.

 

 

 

Heřmánek pravý (Chamomilla recutita)
20-60 cm; V. -IX. Jednoletá silně aromatická bylina. Lůžko úboru je kuželovité a duté. Jazykovité květy jsou záhy po rozkvětu převislé. Plod je nažka. Dosti hojný na rumištích, návsích, úhorech, polích a podél cest. Léčivý.

 

 

Hořec jednosemenný (Gentiana clusii)                     5-10 cm; V. -VII. Krásná vysokohorská trvalka s jemným krátkým oddenkem, přízemní listovou růžicí a krátkou jednokvětou lodyhou, která se po odkvětu prodlužuje. Přezimující přízemní listy jsou kopinaté, špičaté, kožovité. Lodyžní listy jsou menší, v 1-2 párech. Kalich je do poloviny pětidílný, kališní cípy jsou špičaté. Koruna je namodralá, zvonkovitá. Plod je tobolka. Roste na vápencových skalách a sutích od horského až po alpínský stupeň.

Jahodník obecný (Fragaria vesca L.)
20-40 cm; IV. -VIII. Vytrvalá bylina se šikmým oddenkem. Dlouze výběžkatá rostlina s přízemní růžicí listů má květonosné lodyhy sotva delší než listy. Kališní lístky po odkvětu odstávají nebo jsou ohnuté nazpět. Nepravý plod je jahoda, soubor nažek. Roste na pasekách, ve světlých lesích a na stráních od nížin až do hor. Léčívá

 

Jetel luční (Trifolium pratense L.)
20-100 cm; V. -IX. Všeobecně známá luční trvalka s trojčetnými listy, jejichž lístky mají zřetelně půlměsíčkovité skvrny. Květní hlávky jsou kulovité nebo vejčité. Plod je lusk. Odpradávna pěstovaná pícnina, původní v Evropě.

 

 

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.)
10-50 cm; V. -IX. Rostliny vytrvalé s kopinatými listy v přízemní růžici. Stvol je rýhovaný, zpravidla delší než listy. Květy v klasu s prašníky žlutavými. Plodem je tobolka. Hojný na polích, loukách, pastvinách i u cest z nížin až do hor. Léčivý.

 

 

Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
50-150 cm; VI.-IX. Mohutné listy jsou nálevkovitě uspořádané a jednoduše zpeřené; většinou přezimují. Hojný ve stinných lesích od nížin až do hor. Jedovatý, léčivý.

 

 

 

 

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris L.)
10-30 cm; V. -VII. Bylina s význačnou schopností vytlačovat kapky vody na okraji listu. Přízemní listy v obrysu okrouhlé, dlanitě laločnaté, na okraji zubaté. Květy jsou čtyřčetné. Plod je nažka. Hojný na loukách, pastvinách, u potoků i podél cest od nížin až do hor. Léčivý.

 

 

Konvalinka vonná (Convallaria majalis L.)
10-30 cm; V.-VI. Vytrvalá bylina s plazivým větveným oddenkem má zpravidla pouze dva široce kopinaté listy. Květy tvoří řídký jednostranný hrozen, jsou nicí a silně voní. Plod je červená bobule. Dosti hojná ve světlých lesích od nížin až do hor na nevýživných půdách. Jedovatá, léčivá

 

 

Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
30-60 cm; V. -IX. Víceletá bylina s řapíkatými, vroubkovanými až zubatými dolními listy. Horní jsou čárkovitě podlouhlé a přisedlé. Úbory jsou jednotlivě. Plod je nažka. Dosti hojná na loukách, stráních a pastvinách od nížin až do hor.

 

 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.)
50-150 cm; VI. -X. Vytrvalá, dvoudomá štětinatě chlupatá rostlina s žahavými trichomy. Drobné květy v převislých květenstvích delších než řapíky listů. Plodem je nažka. Roste obecně na rumištích, v příkopech, podél cest a plotů, v křovinách i vlhčích lesích od nížin až do hor. Mírně jedovatá, léčivá

 

 

Kostival lékařský (Symphytum officinale L.)
30-120 cm; V. -VII. Statná srstnatá trvalka se silným oddenkem a s bohatě větvenými, zpravidla křídlatě hranatými lodyhami. Listy jsou široce kopinaté. Květy jsou v bohatých vijanech, trubkovitě zvonkovitá koruna je dvakrát delší než kalich. Plod je vejčitá tvrdka. Hojný u vod a na vlhkých loukách od nížin až po podhůří. Léčivý.

 

Kukuřice setá (Zea mays L.)
150-400 cm; VII.-IX. Jednoletá bylina se stonkem plným a s širokými listy. Květenství jsou jednopohlavná. Samičí palicovitá květenství vyrůstají v paždí dolních listů a jsou uzavřená v listenech. Samčí květy jsou ve dvoukvětých kláscích skládajících latu na vrcholu lodyhy. Plodem jsou obilky. Pochází ze Střední Ameriky, dovezena do Španělska v roce 1520.

 

Leknín bílý (Nymphaea alba L.)
2 m; VI. -VIII. Vodní rostlina s plazivým oddenkem a širokými listy, jejichž čepele vzplývají na hladině. Nitky vnitřních tyčinek jsou čárkovité. Plodem je dužnatá bobule. Roste roztroušeně ve stojatých i mírně tekoucích vodách.

 

 

 

Mák setý (Papaver somniferum L.)
30-150 cm; V. -VIII. Pro farmaceutický průmysl se sbírá tzv. makovina, tj. prázdné zralé makovice zbavené semen, se stopkou nejvýše 10 cm. Obsahuje hlavně alkaloidy morfin a kodein. Také se z něho využívá mastný olej.

 

 

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
60-120 cm; VI. -IX. Vytrvalá bylina s nevětvenou lodyhou má listy bez palistů, na okraji, na rubu a na žilnatině pýřitý. Květy tvoří jednostranné hrozny, žluté trubkovitě nálevkovité koruny jsou uvnitř hnědě skvrnité. Plodem je tobolka. Hojný na pasekách a kamenitých stráních od nížin až do hor. Jedovatý

 

 

Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)
10-40 cm; VI. -X. Vytrvalá bylina s listy v přízemní růžici. Má hnědozelené čnělky, které jsou za sucha černé. Lůžko úborů je bez plevek. Plodem ja nažka. Roste na vlhčích loukách, březích vodních nádrží, na úhorech od nížin až do hor.

 

 

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris L.)
5-50 cm; VII. -IX. Bylina s dolními lístky na rubu šedobíle plstnatými, na líci lysými. Drobné úbory nemají jazykovité květy. Plod je nažka. Hojný na rumištích, podél cest a pobřežních houštinách. Mírně jedovatý. Léčivý

 

 

 

 

Podběl obecný (Tussilago farfara L.)
10-15 cm; III. -V. Vytrvalá rostlina s dlouhým plazivým oddenkem. Na rubu šedoplstnaté listy se rozvíjejí až po odkvětu jednoúborných lodyh. Plodem je nažka. Hojný podél cest, v příkopech, na polích, úhorech a pasekách. Léčivý.

 

 

Prvosenka jarní (Primula veris L.)
10-30 cm; IV. -V. Vytrvalá bylina s květy v jednoduchém okolíku. Čepele listů jsou svraskalé, na okrajích podvinuté. Plod je tobolka. Dosti hojná v hájích, křovinách a na loukách od nížin do podhůří.

 

 

 

Přeslička lesní (Equisetum sylvaticum L.)
15-60 cm; IV.-VI. V létě jsou lodyhy hojně přeslenité větvené; postranní větve jsou obloukovitě sehnuté a dále větvené. Šupinovité listy objímají lodyhy nad přesleny v podobě pochev. Hojná ve vlhkých lesích od nížin až do hor

 

 

Rdesno hadí kořen (Bistorta major S.)
Až 1m; VI. -VIII. Trvalka s esovitě prohnutým oddenkem. Lodyha je zakončena nepravým klasem. Na bázi mezi tyčinkami jsou načervenalé žlázky vylučující medovici. Má v oblibě humózní půdy bohaté na minerální a dusíkaté sloučeniny od nížin po alpínský stupeň.

 

 

Rulík zlomocný ( Atropa bella-dona L.)
50-150 cm; VI. -VIII. Vytrvalá bylina má listy střídavé, na kvetoucích větvích zdánlivě vstřícné, nestejně veliké. Květy jsou nicí. Zelené bobule, za zralosti černé, jsou ve zveličeném kalichu s rozestálými cípy. Roste roztroušeně v listnatých lesích od pahorkatin do podhůří. Jedovatý.

 

 

Řebříček obecný (Achillea millefolium L.)
15-50 cm; VI. -IX. Vytrvalá bylina s čárkovitými úkrojky listů, zpravidla rozloženými v jedné rovině. Jazykovité květy bývají nejčastěji bílé. Nažky jsou úzce křídlaté. Hojný na loukách, pastvinách, skalách a pasekách od nížin do hor. Léčivá rostlina.

 

 

Sasanka hajní (Anemonoides nemorosa)
10-25 cm; III. -V. Listy mají podobu trojčetného přeslenu řapíkatých listenů. Květ bílý není rozlišen v kalich a korunu. Plody jsou nažky bez pérovitých přívěšků. Dosti hojná ve stinných hájích i na loukách od nížin do hor. Jedovatá

 

 

Sedmikráska obecná (Bellis perennis L.)
5-15 cm; III. -XI. Vytrvalá bylina s listy v přízemní růžici a jednoúbornými stvoly. Květy nepoškodí ani mráz -15 stupňů Celsia. Plodem je nažka bez chmýru. Velmi hojná na travnatých místech. Léčivá

 

 

 

Sněženka předjarní (Galanthus nivalis L.)
10-20 cm; II.-IV. Vytrvalá nízká rostlina s hnědavou cibulí má pouze dva čárkovité tupé listy. Jediný květ je nicí a vyrůstá v paždí zeleného, bíle lemovaného listenu. Plod je tobolka. Roste roztroušeně v listnatých lesích a na luzích, zplaněle na loukách a v parcích. Často pěstovaná na ozdobu

 

 

Šalvěj luční (Salvia pratensis L.)
30-60 cm; VII. -IX. Vytrvalá bylina s lodyhou nahoře žláznatou a zpravidla šestikvětými lichopřesleny. Tyčinky a zejména čnělka jsou kloubovité a při návštěvě hmyzu se sklánějí, blizna otírá vyprášený pyl z těla opylovače. Plodem je tvrdka. Dosti hojná na suchých stráních a loukách, hlavně suchých oblastí.

 

 

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia L.)
10-40 cm; IV.-V. Vytrvalá lysá bylina s plazivým, šupinatým oddenkem. Listy jsou seskupené do čtyřčetného přeslenu. Květy jsou pravidelné, s nenápadným okvětím. Plodem je tobolka. Hojný v lesních a křovinných porostech. Léčivý

 

 

Vřes obecný (Calluna vulgaris/L./ Hull)
25-50 cm; VII. -X. Nízký poléhavý, metlovitý keřík s větévkami hustě listnatými. Listy jsou jehlicovité, podvinuté, s okraji dotýkajícími se, až téměř srostlými. Květy jsou v koncových hroznech. Plod je tobolka. Hojný na kyselých podkladech od nížin do hor, vřesoviště

 

 

Zvonek rozkladitý (Campanula patula L.)
10-60 cm; V. -VIII. Dvouletá až vytrvalá bylina se vzpřímenými nebo vystoupavými čtyřhrannými lodyhami. Stonek je rozvětvený, s koncovými květy tvořícími řídkou latu. Koruny jsou nálevkovitě zvonkovité, světle modré až fialově modré, do poloviny dělené. Plod je tobolka. Luční druh od nížin až po horský stupeň

 

stromy a keře

Bez černý (Sambucus nigra L.)
Až 7 m; VI. -VII. Keř nebo malý strom, jehož větve mají bílou dřeň. Listy jsou lichozpeřené, rozemnuté příjemně páchnou. Květy uspořádané ve vrcholících, pronikavě voní. Plody jsou červenofialové tmavé peckovice. Roste obecně v lesích, kolem plotů, v pobřežních houštinách, na rumištích.

 

 

Borovice lesní (Pinus sylvestris L.)
až 40 m; V.-VI. Borka odlupující se v silných vrstvách. Jehlice po dvou na brachyblastech, opadávají po třech až šesti letech. Samčí květy sírově žluté, samičí šedohnědé, jednotlivě nebo po dvou až třech na koncích větví. U nás původní v nížinách na písčitých půdách, vřesovištích, rašeliništích a skalách.

 

 

Bříza bělokorá (Betula pendula Roth.)
Až 20m; IV. -V. Strom se vzpřímeným kmenem a převislými větvemi hustě posetými pryskyřičnými bradavičkami. Borka je bílá, blanitě loupavá, na bázi starších kmenů je dubového typu. Hojný druh od nížin až po horský stupeň.

 

 

Buk lesní (Fagus sylvatica L.)
Až 40m; IV. -V. Strom s hladkým šedým kmenem. Pupeny jsou špičaté, pichlavé, červenohnědé. Mladé listy jsou chlupaté, zřasené a mají 5-7 párů žilek. Samčí květy mají červenohnědé okvětí a jsou seskupeny do dlouze stopkatých svazečků. Plod je trojboká nažka, bukvice. Jedna z hlavních dřevin listnatých lesů střední Evropy rozšířená od pahorkatin do nadmořských výšek 1200m bez ohledu na geologický podklad a kvalitu půdy.

Dub letní (Quercus robur L.)
Až 40m; V. -VI. Jednodomý strom s velkou nepravidelnou korunou. Listy jsou krátce řapíkaté, čepel je u řapíku srdčitě ouškatá. Samčí květy jsou v převislých jehnědách. Plod je nažka v miskovité číšce, žalud. Druh lužních lesů a nížin na sprašovém podkladě. Léčivý.

 

 

Habr obecný (Carpinus betulus Z. .)
Až 20m; IV. -V. Dvoudomý strom s kmenem často pokřiveným a listy dvakrát pilovitými. Samčí jehnědy jsou převislé, samičí přímé, jen na konci větviček. Plod je oříšek sedící v trojlaločném listenovém obalu. Hojný v lesích nižších poloh.

 

 

Hloh obecný (Cratageus laevigata)
Až 8m; V. -VI. Keř nebo strom hustě větvený, postranní větévky jsou ztrnovatělé. Listy s mělkými laloky, po celém okraji nestejně pilovitými. Květy v bohatých vrcholících mají dvě čnělky. Malvice široce válcovité. Hojný na mezích a křovinatých stráních, pro ozdobu často pěstován v plnokvěté formě.

 

 

Jalovec obecný (Juniperus communis L.)
až 5m; IV.-V. Keř, vzácně strom s listy tuhými, jehlicovitými, ostře pichlavými, uspořádanými v trojčetných přeslenech. Bobulovité šištice dozrávají druhým až třetím rokem, jsou modročerné, ojíněné. Dvoudomá dřevina rostoucí roztroušeně na pastvinách, skalách a v borech

 

 

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)
Až 40m; IV. -V. Strom mající lichozpeřené, 4-5jařmé listy, vřeteno listu je hluboce žlábkovité. Květy se rozvíjejí před olistěním. Plod je křídlatá nažka. Hojný v luzích a vlhkých suťových lesích od nížin až do hor. Často vysazován jako ozdobná dřevina

 

 

Javor klen (Acer pseudoplatanus L.)
Až 30m; V. -VI. Listy jsou nepravidelně pilovité, 5-7laločnaté, s ostrými laloky i zářezy. Květy v převislých květenstvích. Plody jsou křídlaté dvounažky s křídly téměř rovnoběžnými. Hojný v listnatých suťových lesích.

 

 

Javor mléč (Acer platanoides L.)
Až 25m; IV. -V. Listy mají laloky špičaté s tupými zářezy. Utržený řapík mléčí. Květy uspořádány ve vzpřímených květenstvích. Plody jsou dvounažky, jejichž křídla svírají široký tupý úhel. Hojný v listnatých lesích po celém území našeho státu

 

 

Jedle bělokorá (Abies alba Mill.)
Až 30m; V.-VI. Má bělošedou hladkou kůru a jehlice na rubu se dvěma bělavými proužky; na větévkách jsou uspořádány ve dvou řadách. Šištice jsou vzpřímené a zralé se ještě na stromě rozpadají. U nás původní v podhorských a horských lesích, místy se pěstuje. Citlivá na znečištění atmosféry.

 

 

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)
Až 18m; V. -VI. Keř, nejčastěji strom s chlupatými pupeny a lichozpeřenými 4-9jařmými listy. Květenství je chocholičnatá lata. Korunní lístky jsou okrouhlé, bílé. Malvice červené. Lesní druh rozšířen od nížin až po alpínský stupeň.

 

 

Jilm vaz (Ulkus effusa Willd.)
III. -IV. Strom s tenkou, šedohnědou, šupinatou borkou. Mladé větve jsou chlupaté, listy nesouměrné, nejširší uprostřed čepele. Nažka je dokonale křídlatá, semeno asi uprostřed. Druh zaplavovaných lužních lesů

 

 

 

Lípa malolistá (Tilia cordata Miller)
Až 30m; VI. -VII. Listy má srdčité, pilovité, na rubu lysé, v úhlech žilek chomáčky rezavých chloupků. Květy jsou po pěti až sedmi ve vidlanech s přirostlým listenem. Plod je dlouze stopkatá nažka s tenkým oplodím. Dosti hojná v listnatých lesích. Léčivá.

 

 

Líska obecná (Corylus avellana L.)
6m; III. -IV. Keř nebo nízký strom s listy okrouhlými, dvakrát pilovitými, chlupatými. Samčí květy v převislých jehnědách se zakládají již na podzim. Samičí květy ve svazečcích podobných pupenům. Plodem je oříšek zahalený v zeleném obalu. Velmi hojný druh listnatých lesů a křovin.

 

 

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum L.)
30-150cm; II. -IV. Drobný keř jehož mladé větve jsou plstnaté. Listy jsou na konci nahloučené, eliptické, špičaté, velké 2x8 cm. Červené, bílé nebo růžové květy jsou v postranních svazečcích. Kvete 3-5 týdnů před začátkem rašení listů. Peckovice jsou kulaté, červené. Lesní druh indikující humózní, provzdušněné půdy. Častý zejména v bučinách a jedlobučinách.

 

Maliník obecný (Rubus idaeus L.)
Až 2m; VI. Keř, který má na bázi ostnité větve. Listy jsou lichozpeřené složené z 3-7 jařem, na rubu plstnaté, nepravidelně pilovité. Koncový lístek je srdčitě vejčitý, dlouze stopkatý. Lata je řídká. Korunní lístky jsou malé, bílé. Souplodí peckoviček. Hojný v lesích, křovinách a pobřežních houštinách. Léčivý.

 

 

Modřín opadavý (Larix decidua Mill.)
až 35m; IV.-VI. Jehlice jsou ve svazečcích po 15-40 na brachyblastech, na podzim opadávají. Samčí květy jsou žluté, samičí vzpřímené a karmínově červené. U nás původní v podhůří a v horách, s jistotou jen v Karpatech; hojně vysazován při okrajích lesů.

 

 

Olše lepkavá (Alnus glutinosa/L./ Gearth.)
Až 20m; III. -IV. Má hladkou na bázi kmenů čtvercově rozpraskanou borku. Starší větve jsou převislé. Listy jsou na hrotu vykrojené a včetně pupenů lepkavé. Samčí jehnědy jsou červené, samičí dřevnatí v šištice. Plodem jsou nažky v zdřevnatělých nerozpadavých šišticích. Hojný v luzích a v okolích vod až po horský stupeň.

 

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.)
Až 2m; V. -VIII. Trnité větve jsou buď obloukovité, nebo plazivé. Listy jsou dlanitě pětičetné. Souplodí peckoviček se nesnadno oddělují od lůžka. Tento druh se rozpadá ve velké množství drobných druhů. Hojný v lesích křovinách i pobřežních houštinách. Léčivý.

 

 

Růže šípková (Rosa conina l.)

3m; V. -VI. Keř se srpovitými ostny na větvích. Listy jsou na okraji pilovité, květy buď v chocholících, nebo jednotlivě. Kališní lístky jsou po odkvětu zpět odstávající, opadavé, koruny světle růžové. Šípky jsou vejčité, červené. Druh listnatých lesů, křovišť, kamenitých strání, rozšířený od nížin až po horský stupeň.


Rybíz červený (Ribes rubrum L.)
Až 1, 5m; IV. -V. Má beztrnné větve a čepele listů 3-5laločné, na rubu žláznatě tečkované. Květy uspořádané v převislých hroznech. Plody jsou červené stopkaté, prosvítavé bobule. Roste roztroušeně v lužních lesích. Léčivá

 

 

Smrk obecný (Picea abies /L./Karst.)
až 50m; IV.-V. Jehlice vytrvávají na stromě šest až devět let. Květy jsou jednopohlavné - samčí zprvu červené. Zralé šištice jsou převislé a nerozpadavé. U nás původní v horských lesích, ale též hojně pěstován.

 

 


Šeřík obecný (Syringa vulgaris L.)
Až 6m; IV. -V. Keř nebo malý strom s polokožovitými, lysými listy. Vonné květy v bohatých latách. Tobolky zůstávají na rostlině velmi dlouho. Pochází z jihovýchodní Evropy. U nás pěstován v mnoha, často plnokvětých odrůdách v parcích a zahradách. Místy zplaňuje.

 

Tis červený (Taxus baccata L.)
až 18m; III.-V. Dvoudomý keř nebo strom, stálezelený bez pryskyřice. Samčí květy v kulovitých šišticích, jednotlivé samičí mají jediné vajíčko. Semena má v pohárkovitém červeném míšku, který jediný z celé rostliny není jedovatý. Často vysazován, snadno se tvaruje

 

 

Topol černý (Populus nigra L.)
25m; III. -IV. Strom se širokou korunou a kmenem s rozpraskanou černohnědou borkou. Pupeny jsou lepkavé, vejčité a špičaté. Čepele jsou kosočtverečné, vykrajovaně zubaté, lesklé. Žilnatina je na rubu žlutá. Samčí jehnědy jsou 5-6 cm dlouhé a asi 1 cm tlusté. Samičí jehnědy jsou krátce stopkaté, delší než samčí. Semena s bílým chmýrem. Plod je tobolka. Dřevina lužních lesů.

 

Trnovník akát (Robinia pseudo-acacia L.)
Až 25m; V. -VI. Keř, častěji strom s rozložitými větvemi. Kmen má rozpraskanou borku. Větévky mají ztrnovatělé palisty. Listy jsou lichozpeřené, vonné květy v převislých hroznech. Plod je lusk. Pochází ze Severní Ameriky. U nás se vysazuje a běžně zplaňuje.

 

 

Vrba jíva (Salix caprea L.)
Až 10m; III. -IV. Keř nebo strom s tlustými lysými větvičkami. Listy jsou široce vejčité, nepravidelně a tupě pilovité, na rubu plstnaté a mají vyniklou žilnatinu. Květy jsou různopohlavné, jehnědy jsou ztlustlé, válcovité, přisedlé. Plod je tobolka. Hojná při okrajích lesů, na pasekách a na stráních.

 

 

Takové voňavé jahody, borůvky nebo maliny ti postačí jako výborná svačina.

Nikdy nestrkej do pusy nic co přesně neznáš!

 

Velké činky a jednoruční činky pro sportovce