Naše obloha

Často doma z okna, na táboře ze stanu nebo v lese se zakloněnou hlavou koukáme na noční oblohu. Pohled na noční oblohu posetou hvězdami zná snad každý. Mnohem méně lidí však už ví, že není hvězda vše, co se za ni vydává a poznat, že některé světlé body jsou světlem ne jedné, ale světlem miliard hvězd nám ztěžuje jejich obrovská vzdálenost.

Galaxie

Galaxie je obrovský systém hvězd, mezihvězdného prachu, mezihvězdného plynu a nezářivé hmoty. Systém je vázaný vzájemnou gravitací složek. Naši Galaxii kterou vidíme z vnitřku nazýváme jako Mléčná dráha. Ostatní galaxie se nám jeví na obloze jako mlhavé obláčky. Hrubý odhad ukazuje, že se v pozorovaném vesmíru (do vzdálenosti 10 miliard let) vyskytuje až 120 miliard galaxií.

Sluneční soustavou

Sluneční soustava je planetární systém hvězdy Slunce a je součástí galaxie Mléčná dráha. Tvořena z 8 planet ve kterém se nachází i naše domovská planeta Země. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips. Nejblíže Slunci je Merkur, dále Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Pluto se už řadí mezi dalších pět trpasličích planet Ceres, Makemake, Haumea a Eris. V soustavě je i 150 měsíců které také po eliptických drahách okolo planet a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod. Soustava se rozkládá do vzdálenosti přibližně 2 světelných let a vznikla asi před 5 miliardami let. Rozloha soustavy je opravdu velká a tak do dnes se stále zkoumá a stále se objevují nové a nové poznatky.

Slunce

Slunce je nejbližší hvězda Zemi a je zatím jediná, jejíž povrch můžeme detailněji sledovat. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je to obrovská žhavá koule která je zdrojem energie, kterou vyzařuje, čímž ovlivňuje všechna tělesa sluneční soustavy.

 

 

Merkur

Merkur je nejmenší planeta ve sluneční soustavě. Merkur je známý přinejmenším již od 3. tisíciletí př. n. l. V římské mytologii je Merkur bůh obchodu a cestování. Své jméno tedy dostal pravděpodobně díky svému rychlému pohybu po obloze.

 

 

Venuše

Venuše, v překladu perla oblohy, starověkými astronomy zvaná též jitřenka nebo večernice. Venuše nese jméno podle řecké bohyně jara a probouzející se přírody, později však známé jako bohyně lásky a krásy.
Astronomové se nyní někdy zmiňují o Venuši jako o sestře Země. Obě mají podobnou velikost, hustotu a objem. Obě vznikly ve stejné době zahuštěním ze stejné mlhoviny. Však vědci přišli na to, že tady podobnosti končí. Nemá žádné oceány a je obklopena hustou atmosférou. Na jejím povrchu je atmosférický tlak 90krát větší než na Zemi. Venuše je Zemi nejblíže a tak po Měsíci nejjasnější objekt na obloze.

Země

Země v překladu matka z níž všechno vzniklo. Země je vzdálena asi 150 miliónů kilometrů od Slunce a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská ale ve skutečnosti je to maličká modrá planeta. Země je neustále v pohybu, kutálejíc se obíhá kolem Slunce, zároveň rotuje kolem vlastní osy a spolu se sluneční soustavou obíhá kolem středu naší Galaxie.

 

Mars

Mars je druhá nejmenší planeta ale je čtvrtou nejvíc zářivou. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto mu bylo jeho jméno dáno Římany na počest jejich boha války. Jelikož Mars má pomalejší pohyb po oběžní dráze než Země tak se jeho pohyb na obloze projevuje jako klička.

 

Jupiter

Jupiter je největší planetou ve sluneční soustavě. Jeho hmotnost, je větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Svou přitažlivostí ovládá velké množství měsíců, jejich konečný počet neznáme. Jako všechny plynné planety i tato má systém prstenců, ale velmi nejasný a zcela skrytý ze Země. Nazýval se i Diespiter, bůh jasného nebe. Zčeštělý tvar je Jupiter.

 

Saturn

Saturnus, vládce bohů, v pozdějších dobách byl Saturnus bohem symbolizujícím Čas. Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a díky svým prstencům. Na noční obloze lze planetu spatřit pouhýma očima, pokud se právě nenachází poblíž konjunkce se Sluncem. V dalekohledu se planeta jeví jako nažloutlý zploštělý kotouček s tmavšími pruhy rovnoběžnými s rovníkem. První ho objevuje Galileo Galilei v polovině července roku 1610 jako první teleskopické pozorování tehdy nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Je považován za jeden z nejkrásnějších objektů ve vesmíru

Uran

Uran byl starověký řecký bůh nebe, nejčasněji nejvyšší bůh. Je třetí největší. William Herschell objevil Uran jako první planetu moderního věku, při pozorování oblohy dalekohledem 13. března 1781.

 

 

Neptun     

Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846.Oběžná doba kolem Slunce činí 165 roků. Rotace kolem své osy je 16 hodin a 7 minut což znamená jeden den. Neptunus, římský vládce moře odvozen od modré barvy planety kterou způsobuje velké množství ledu a vodíku na planetě.

značky
Slunce Merkur  Venuše  Země  Mars   Jupiter Saturn   Uran   neptum Pluuto 

 

Trpasličí planetky

Pluto se řadí mezi trpasličí planetky. Dnes známe čtyři Eris, Pluto, Makemake a Haumea. Trpasličí planeta je nebeské těleso sluneční soustavy, které splňuje následující podmínky:

  • obíhá okolo Slunce,
  • má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru koule

  • není měsícem.

 

Měsíc

Měsíc je jediný měsíc naší planety který nás oběhne zhruba jednou za 30dní tedy za jeden měsíc. Je k nám obrácen stále jednou stranou. Povrch Měsíce je pokryt suchou, popelavě šedou prachovou vrstvou – regolitem. Zdánlivý stříbrný svit Měsíce je způsobený kontrastem k nočnímu nebi a částečným odrazem slunce. Na povrchu Měsíce najdeme různé útvary – pohoří, krátery, brázdy nebo moře které je ztuhlé. První člověk na měsíci byl Neil Armstrong 21. července roku1969 a pronesl větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.

Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velkou část Měsíce je ozářená Sloncem. Označujeme čtyři měsíční fáze:

  • Nov, Měsíc je k Zemi přivrácen neosvětlenou stranou.

  • První čtvrť. Po novu před úplňkem má Měsíc tvar písmene D, říká se o něm, že dorůstá.

  • Úplněk. Měsíc je k Zemi přivrácen osvětlenou stranou.

  • Poslední čtvrť. Po úplňku před novem má Měsíc tvar písmene C, říká se o něm, že couvá.

 

 

Hvězdy

Vznik hvězd je proces, který pokračuje až do současnosti. V současnosti máme pro vznik hvězd o průměrných hmotnostech, jako je například naše Slunce pouze teorie. Závěrečné podoby hvězd dnes označujeme třeba jako Bílí trpaslíci, Neutronové hvězdy nebo Černé díry.

Pádá hvězda

Lidově se nazývá padající hvězda a bývá s ní spojena pověra, že kdo vidí padat hvězdu a něco si přitom přeje, přání se mu vyplní. Popravdě se ubec nejedná o hvězdu ale o Meteor. Meteor je světelný jev, který nastane při průletu zemskou atmosférou drobného kosmického tělíska meteoroidu. Velmi jasný meteor se nazývá bolid. Zbytky hmotnějších meteoroidů, které dopadly na Zemi, se nazývají meteority. Meteorit je kámen nebo kus železa. Největší spadlí meteorit se nazývá Hoba a má hmtnost 60 tun a dodnes leží v Africe kam dopadl.

 

Souhvězdí

Souhvězdí je přesně vymezená oblast několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali. V každé civilizaci byl systém souhvězdí jiný. V roce 1925 bylo celosvětově ustaveno 88 souhvězdí, z nich 48 nese pojmenování ještě z antických dob. Pokrývají především severní nebeskou klenbu. Jsou to třeba Býk, Velká medvědice, Orion, Andromeda a další. Souhvězdí jižní oblohy vznikla později. Autory jejich názvů i tvarů jsou mořeplavci a vědci, kteří se v době zámořských objevů dostali na jižní polokouli, kde mohli poprvé tato souhvězdí pozorovat a kteří je potřebovali k orientaci. Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze Hvězdy se pohybují a tvar souhvězdí se mění, ale tak pomalu, že za náš život to okem nezpozorujeme.

Jarní obloha

Základním orientačním útvarem na jarní obloze je takzvaný Jarní trojúhelník. Tvoří ho tři jasné hvězdy: Regulus, Spika a Arcturus, podle kterých lze nalézt také nejvýznačnější souhvězdí jara Lva, Pannu a Pastýře. Hvězda Regulus ve Lvu se nachází velmi blízko k rovině ekliptiky (tj. k rovině, po které se po obloze pohybují tělesa sluneční soustavy) takže v jeho těsné blízkosti lze čas od času spatřit Měsíc či některou z planet. Jarní nebe bohužel na rozdíl třeba od zimního neoplývá tolik krásou pozorovatelsky vděčných objektů, jakými jsou například mlhoviny nebo hvězdokupy. Jedná se totiž o část oblohy, kde se díváme mimo disk naší galaxie "Mléčné dráhy". Avšak vezmeme-li k ruce hvězdářský dalekohled, tak právě díky tomu, že máme "volný výhled", můžeme obdivovat krásy desítek vzdálených cizích galaxií.

 

Lev (Leo)

Tento lev představuje lva, který žil v horách blízko Mykén a sužoval celý kraj. Héraklés dostal za úkol od mykénského krále, aby jej zabil. Héraklés lva našel v jedné jeskyni a omráčil ho mohutným kyjem. Pak lva zardousil a odnels králi do Mykén.

jasné hvězdy: 5

nejasnější hvězda: Regulus

nejlepší pozorovatelnost: duben

okolní souhvězdí: malý pes, rak, Orion, jednorožec, býk, vozka

 

Panna (Virgo)

Souhvězdí Panny je po souhvězdí Hydry druhým největším souhvězdím oblohy. Nejjasnější hvězdy mají představovat ležící postavu. Panna bývá v mytologii spojována zejména s bohyněmi spravedlnosti a úrody nebo také dceru nebes a královnu hvězd.

jasné hvězdy: 3

nejasnější hvězdy: Spica

nejlepší pozorovatelnost: květen

okolní souhvězdí: Lev, Hydra, Pohár, Váhy, Pastýř, Havran

 

Pastýř (Boötes)

Pastýř byl jednoho dne bratry oloupen o své stádečko volů. Toulal se pak světem a všude viděl, jak musí rolníci tězce pracovat, aby získali obživu pro sebe a své rodiny. Přemýšlel, jak by jim pomohl, až se mu podařilo vyrobit první pluh tažený zvířaty. Do pluhu pak zapřáhl silné voly a zbavil tak lidi odvěké dřiny. Za to, byl zvěčněn jako souhvězdí. Staří Čechové viděli v tomto souhvězdí jarní oblohy Přemysla Oráče.

jasné hvězdy: 3 nejasnější hvězda: Arcturus nejlepší pozorovatelnost: červen
okolní souhvězdí: severní koruna, Herkules, Velká medvědice, panna
 

Rak (Cancer)

Někdy též krab, podle jedné báje pomáhal hydře v boji proti Hérakleovi. Porazit devítihlavou hydru byla druhá z prací, které Hérakleovi uložil král Eurystheus. Když se rak zakousl Hérakleovi do nohy, střelil po něm Ioláos šípem a dobře mířenou ranou raka usmrtil. Hydra se po něm ohlédla a v tom okamžiku ji Ioláos upálil hlavu hořícím stromem. Zatímco useknuté hlavy okamžitě zas narůstaly, upálená hlava narůst už nemohla. A tak rak, ač chtěl hydře pomoci, způsobil vlastně její záhubu. Na oblohu Raka i Hydru přenesla bohyně Héra, která nadržovala všem Hérakleovým nepřátelům.

jasné hvězdy: 0 nejasnější hvězda: Altarf nejlepší pozorovatelnost: březen
okolní souhvězdí: malý pes, lev, Hydra, Blíženci
 

Váhy (Libra)

Váhy rovněž symbolizovaly stejnou délku dne a noci při rovnodennostech. Přechodem Slunce do souhvězdí Libry nastávala podzimní rovnodennost. Dnes přešla do Panny. Od římských astrologů pochází také myšlenka, že Libra jsou Váhy spravedlnosti, které drží Astraia, bohyně spravedlnosti.

jasné hvězdy: 2 nejasnější hvězdy: Zuben Elgenubi, Zuben Elschemali nejlepší pozorovatelnost: červen
okolní souhvězdí: Štír, Panna
 

Pohár (Crater)

Pohár je malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, tvořené ze slabých hvězd. Najdeme jej mezi Havranem a Hydrou. U nás nevystupuje vysoko nad obzor. Podle staré řecké báje měl do tohoto zlatého poháru nabrat Havran vodu pro boha Apollona.

jasné hvězdy: 0 nejasnější hvězdy: Labr nejlepší pozorovatelnost: duben
okolní souhvězdí: Lev, Hydra, Panna, Havran
 

Havran (Corvus)

Havran je jedním z původních 48 starořeckých souhvězdí a představuje posvátného opeřence boha Slunce Apollona. Nejjasnější hvězdy Havrana vytvářejí na obloze nepravidelný čtyřúhelník. Najdeme je pod souhvězdím Panny. Souhvězdí je poměrně malé a velmi chudé na zajímavé objekty pozorovatelné menšími dalekohledy.

jasné hvězdy: 2 nejasnější hvězdy: Gienah nejlepší pozorovatelnost: květen
okolní souhvězdí: Pohár, Hydra, Panna
 

Severní koruna (Corona Borealis)

Malé,ale poměrně výrazné souhvězdí najdeme mezi Pastýřem a Herkulem. Podle starých řeckých bájí představuje korunu princezny Ariadny, kterou dostala darem od svého chotě. Po Arioadnině smrti ji Dionýsos vyhodil na oblohu, aby ji žádná jiná žena nemohla nosit.

jasné hvězdy: 1 nejasnější hvězdy: Gemma nejlepší pozorovatelnost: červenec
okolní souhvězdí: Herkules, Pastýř
 

Hydra (Hydra)

Hydra je největší a nejdelší souhvězdí na obloze. Z báje nestvůra žijící v bažině. Tato hrozná saň měla devět hlav, z nichž jen jedna byla nesmrtelná. Bojoval s ní Héraklés za pomocu Ioláa, syna Ífiklova. Vyhnali saň z  úkrytu a začal jí srážet hlavy. Nic to však nepomáhalo, neboť za každou sraženou hlavou jí narostly dvě. Zapálili les a žhavými kmeny upaloval krky po sražených hlavách. Když se Hérakleovi podařilo srazit i nesmrtelnou hlavu, přivalil na ni balvan. Symbol největšího zla.

jasné hvězdy: 2 nejasnější hvězdy: Alphard nejlepší pozorovatelnost: duben
okolní souhvězdí: Pohár, Lev, Panna, Rak, Malý pes
 

Malý medvěd „Malý vůz“ (Ursa Minor)

Bylo známo již starém řecku. Je proslulé díky své hvězdě Polárce, která určuje polohu nebeského severního pólu. O Velké a Malé medědici je více bájí. Jedna vypráví že to jsou dva medvědi, kteří se starali o malé Dia který se skrýval před svým otcem, aby ho nepozřel jako ostatní své děti. Bůh Zeus je za to učinil nesmrtelnými tím, že je umístil na oblohu tak, aby nikdy nezapadla.

jasné hvězdy: 2 nejasnější hvězdy: Alfa (polárka) nejlepší pozorovatelnost: červen
okolní souhvězdí: Velká medvědice
 

Velká medvědice „Velký vůz“ (Ursa Major)

Je vyobrazení arkádské princezny. Na její krásu žárlila bohyně Hera, která ji v hněvu proměnila v medvěda a vyhnala do lesů. A tak bývalá princezna bloudila po lesích jako divoké zvíře. Jednou při lovu ji pronásledoval i její syn Arkas. Medvědice se k němu chtěla přiblížit a obejmout ho. Arkas svou matku nepoznal a bránil se kopí. V posledním okamžiku zasáhl Zeus, a aby zabránil zlému činu, proměnil i jejího syna v malého medvěda. Oba pak umístil na oblohu v podobě souhvězdí.

jasné hvězdy: 6 nejasnější hvězdy: Alioth nejlepší pozorovatelnost: duben
okolní souhvězdí: Malý medvěd, Lev, Pastýř

Letní obloha

Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléčné dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhvězdím Střelce. Základním orientačním vodítkem na letní obloze je Letní trojúhelník složený z hvězd Vegy, Denebu, a Altairu.

 

Labuť (Cygnus)

Labuť je podoba nejvyššího boha Dia, v níž sestoupil ke krásné manželce spartského krále Tyndarea. Léda pak porodila dvě vejce, v  jednom Helené a v druhém dvojčata Polydeuka a Kastora. Svým tvarem připomíná labuť letící mléčnou dráhou. Nejjasnější hvězdy souhvězdí vytváří na obloze kříž, proto se toto souhvězdí příležitostně nazývá Severní kříž.

jasné hvězdy: 4 nejasnější hvězdy: Deneb nejlepší pozorovatelnost: září
okolní souhvězdí: Drak, Lyra, Pegas
 

Lyra (Lyra)

Bájný pěvec Orfeus hrál na lyru, kterou mu daroval Apollón. Hrál tak nádherně, že utišil i dravou zvěř a pohnul skálami. dokázal obměkčit i vládce podsvětí. Opilé bakchantky ho však rozsápaly, protože se po smrti své manželky stranil každé společnosti. Jeho kouzelnou lyru hodily do řeky, ale Múzy si vyprosily, aby byla na věčné časy přenesena na oblohu jako jedno ze souhvězdí.

jasné hvězdy: 1 nejasnější hvězdy: Vega nejlepší pozorovatelnost: srpen
okolní souhvězdí: Drak, Labuť, Herkules
 

Orel (Aquila)

Je podoba nejvyššího boha Dia. Jako orel unesl mladíka, aby z něj později na Olympu učinil číšníka. Souhvězdí bylo známo už ve starověku. Představuje letícího orla. Přestože Orlem prochází mléčná dráha,není tu mnoho zajímavých objektů.

jasné hvězdy: 1 nejasnější hvězdy: Vega

nejlepší pozorovatelnost: srpen

okolní souhvězdí: Had, Střelec, Kozoroh, Delfín, Vodnář, Štír

 

Delfín (Delphinus)

Jde o malé, ale poměrně výrazné souhvězdí, které na obloze najdeme mezi Orlem a Pegasem. Charakteristická skupinka hvězd ve tvaru kosočtverce od něhož vybíhá dolů „ocásek", připomíná delfína vyskakujícího z vody.Delfín zachránil podle řecké báje pěvce a hráče na lyru Ariona před utonutím. nejasnější hvězdy: Rotanev

    nejlepší pozorovatelnost: srpen
okolní souhvězdí: Orel, Pegas, Vodnář
 

Střelec (Sagittarius)

Báje si Střelce vykládá jako kentaura, který byl chráněnec Múz a vynalezl lukostřelbu, za což byl přenesen na oblohu. Najdeme ho mezi Štírem a Kozorohem. Rozložení nejjasnějších hvězd připomíná čajovou konvici.

jasné hvězdy: 7 nejasnější hvězdy: Kaus Australis nejlepší pozorovatelnost: srpen

okolní souhvězdí: Štír, Had, Orel, Kozoroh

 

Štír (Scorpius)

Obrovský štír byl nástrojem bohyně Gáie, které ho vypustila z podzemí, aby usmrtil Oríóna. To proto, že Óríón byl příliš zdatný lovec a zdálo se, že svými šípy vyhubí veškerou zvěř. Bozi ho z vděčnosti za vykonanou službu přenesli na oblohu. Pro štíra to však není příliš bezpečné místo, protože přímo na něj míří Střelec.

jasné hvězdy: 9 nejasnější hvězdy: Antares nejlepší pozorovatelnost: červenec
okolní souhvězdí: Véhy, Střelec

Podzimní obloha

Obloha nám jako jediná neposkytne komfort základního záchytného útvaru, jakým jsou letní a jarní trojúhelníky či zimní mnohoúhelník. Nenachází se zde totiž dostatek jasných hvězd či na první pohled jinak význačných hvězd. Podzimní obloze dominuje souhvězdí Pegasa.

 

Pegas (Pegasus)

Prý uměl létat rychle jako vítr. Žil ve vysokých horách. Pegasa později hrdinovi Bellerofóntovi, který s ním vykonal nejeden hrdinský čin. Když však chtěl Bellerofontés vzlétnout na Pegasovi na Olymp, nejvyšší bůh Zeus se rozhněval za takovou opovážlivost a stihnul Pegase náhlou zuřivostí a Bellerofón spadl. Pegas však pokračoval dál a dostal se až na oblohu.

jasné hvězdy: 5 nejasnější hvězdy: Enif nejlepší pozorovatelnost: říjen

okolní souhvězdí: Vodnář, Andromeda, Ryby, Labuť

 

Andromeda (Andromeda)

Dcera aithiopského krále Kéfea a jeho ženy Kassiopeie, potrestána za pýchu své matky. Měla být obětována mořské obludě. Nestvůru v poslední chvíli usmrtil hrdina Perseus. Tím získal Andromedu za manželku. Po smrti byli oba umístěni na noční obloze.

jasné hvězdy: 3 nejasnější hvězdy:Alpheratz nejlepší pozorovatelnost: listopad
okolní souhvězdí: Ryby, Pegas, Kassiopeja, Ještěrka
 

Vodnář (Aquarius)

Vodnář je zvířetníkové souhvězdí,které najdeme mezi Kozorohem a Rybami. Rozprostírá se převážně na jižní obloze. Skládá se jen z průměrně jasných a slabých hvězd. V Řecku obsluhoval bohy na Olympu. Rovněž v něm Řekové spatřovali velkého obra, jehož nohy otřásají zemí a rozvodňují Nil.

jasné hvězdy: 2 nejasnější hvězdy: Sadalsuud nejlepší pozorovatelnost: říjen
okolní souhvězdí: Ryby, Pegas, Kozoroh, Delfín, Orel
 

Beran (Aries)

Podle řecké mytologie to byl beran se zlatým rounem, kterého vyslal bůh Hermes,aby zachránil královské děti Frixa a Hellé. Skopec byl později obětován Diovi a zlaté rouno uschováno a střeženo drakem. Zlatého rouna se pak zmocnil Iason a jeho argonauti,kteří připluli na lodi Argo. Souhvězdí je chudé na zajímavé objekty.

jasné hvězdy: 2
nejasnější hvězdy: Hamal
nejlepší pozorovatelnost: prosinec
okolní souhvězdí: Perseus, Ryby, Býk
 

Kozoroh (Capricornus)

Poměrně nenápadné u nás nikdy nevystupuje vysoko nad obzor a je v něm málo zajímavých objektů. Souhvězdí bývá zobrazováno jako kozel s rybím ocasem. Podle staré řecké báje šlo o boha lesů. V kozla se přeměnil, když utíkal před netvorem Tyfonem po souši,rybí ocas mu narostl když před ním skočil do vody.

jasné hvězdy: 1 nejasnější hvězdy: Deneb Algedi nejlepší pozorovatelnost: září
okolní souhvězdí: Vodnář, Orel, Střelec

 

 

Ryby (Pisces)

Rozsáhlé,ale nevýrazné souhvězdí představuje dvě ryby,které jsou spojeny stuhou. Leží daleko od mléčné dráhy. Podle vyprávění ryby zachránily Afroditinu dceru před obrem. Afrodita je za to vynesla na nebe.

         nejasnější hvězdy: Alrescha nejlepší pozorovatelnost: listopad

okolní souhvězdí: Vodnář, Beran, Andromeda, Pegas

 

Kassiopeja (Cassiopeia)

Na severní obloze je vidět trvale. Jeho pilířem je skupina pěti jasných hvězd tvořící na obloze písmeno W. Nachází se v mléčné dráze. V antické báji byla Kasiopeja manželkou krále Cefea a matka Andromedy. Urazila mořské víly, když prohlašovala, že je krásnější než ony. Bůh Poseidón zpupnou královnu potrestal; celé království postihl povodní. Podle věštby Dia Ammóna mohla být zem osvobozena jen tehdy, bude-li obětována obludě dcera Andromeda.

jasné hvězdy: 4 nejasnější hvězdy: Schedar

nejlepší pozorovatelnost: listopad

okolní souhvězdí: Perseus, Andromeda

 

 

Ještěrka (Lacerta)

Ještěrka je novověké souhvězdí staré okolo 300 let. Je nevýrazné souhvězdí. Tvoří ho klikatá řádka slabých hvězd mezi Labutí a Andromedou. Částečně leží v mléčné dráze.

    nejlepší pozorovatelnost: říjen
okolní souhvězdí: Kassiopeja, Pegas, Andromeda, Labuť

Zimní obloha

Zima je díky dlouhé noci jedním z nejvýhodnějších období pro pozorování oblohy. Pokud pozorovatele neodradí mráz zimních nocí, naskytne se mu pohled na jednu z nejkrásnějších částí hvězdného nebe. Dominuje mu výrazné souhvězdí Oriona.

 

Orion (Orion)

Souhvězdí Orion je jedno z nejhezčích. Bylo známo už v Mezopotámii. Orion je na obloze zobrazován jako lovec bránící se útoku Býka. V jedné ruce drží štít a v druhé kyj. Podle legendy byl usmrcen Štírem. Souhvězdí leží na okraji mléčné dráhy a je nevyčerpatelnou studnicí zajímavých objektů.

jasné hvězdy: 8

nejasnější hvězdy: Rigel

nejlepší pozorovatelnost: listopad

okolní souhvězdí: Blíženci, Býk

 

Blíženci (Gemini)
Antický příběh se pojí s dvojčaty Kastorem a Polluxem. Oba byli už od mládí velmi stateční. Oba se zúčastnili plavby do Kolchidy pro zlaté rouno. Během strašlivé vichřice prosili bohy o pomoc. Bouře ustala a na čelech bratří se rozzářily hvězdy. Bratři k sobě lnuli takovou láskou, že nechtěli jeden bez druhého žít, a tak je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženci. Znamení bratrské lásky a jednoty.

jasné hvězdy: 4

nejasnější hvězda: Pollux

nejlepší pozorovatelnost: únor

okolní souhvězdí: malý pes, rak, Orion, jednorožec, býk, vozka

 

Vozka (Auriga)

Souhvězdí Vozky bylo známo již ve starověké Mezopotámii. Znázorňuje vozku s kozičkou na rameni a s kůzlátky v ruce. V druhé ruce drží otěže. Souhvězdí snadno identifikujeme pomocí dominantní jasné hvězdy Capella,která je u nás cirkumpolární. Prochází jím mléčná dráha Podle Řeků byl prvním, kdo zoral zemi pluhem a zapřáhl koně do vozu.

jasné hvězdy: 4 nejasnější hvězdy: Capella nejlepší pozorovatelnost: únor
okolní souhvězdí: Blíženci, Býk, Perseus
 

Drak (Draco)

Podle antické báje hlídal Drak zlatá jablka v zahradě Hesperidek a byl zabit Heraklem. Drak je rozsáhlé,u nás nezapadající souhvězdí,tvořené převážně středně jasnými a slabšími hvězdami. Souhvězdí najdeme mezi Velkou medvědicí a Malým medvědem,hlava Draka sahá až k souhvězdí Herkula. Obrazec velmi dobře připomíná papírového draka.

jasné hvězdy: 3 nejasnější hvězdy: Etamín nejlepší pozorovatelnost: červenec
okolní souhvězdí: Pastýř,Malá a Velká medvědice, Herkules,Labuť
 

Jednorožec (Monoceros)

Je souhvězdí na nebeském rovníku. Toto souhvězdí se patří mezi souhvězdí vymyšlená až v novověku. Mytologický jednorožec býval zobrazován jako kůň,jemuž z hlavy vystupuje dopředu dlouhý přímý roh. Souhvězdí netvoří žádné jasné hvězdy a tak se doslova ztrácí mezi výrazným Orionem a Velkým a Malým psem.

  nejasnější hvězdy: Lukida nejlepší pozorovatelnost: únor
okolní souhvězdí:Orion, Velký a Malý pes, Blíženci
 

Perseus (Perseus)

Hrdina antické báje Perseus zachránil ke skále řetězy přikovanou Andromedu před spáry mořského netvora. Souhvězdím prochází mléčná dráha. Ve směru souhvězdí Persea se jeví mléčná dráha nejužší a díváme se jím k okrajovým částem Galaxie.

jasné hvězdy: 5 nejasnější hvězdy: Mirfak nejlepší pozorovatelnost: prosinec

okolní souhvězdí: Beran, Býk, Vozka, Kassiopeja, Andromeda

 

Býk (Taurus)

Býk je rozsáhlé a výrazné souhvězdí známé už v nejstarších kulturách. Na ekliptice ho najdeme mezi Blíženci a Beranem, nad souhvězdím Oriona. Obrazec hvězd připomíná hlavu s rohy a přední polovinu těla býka.

jasné hvězdy: 4 nejasnější hvězdy: Aldebaran nejlepší pozorovatelnost: leden
okolní souhvězdí: Blíženci, Blíženci, Perseus, Beran, Orion

Plejády, nazývané také Kuřátka nebo Subaru je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. Plejády totiž na obloze představují jeho srdce. Patří k nejstarším známým objektům na obloze.

 

Astronomie

Je věda nesmírně zajímavá a obsáhlá. Popisuje  nebeské objekty,  jevy ve vesmíru, pohyb nebeských těles a vzájemné vztahy mezi. Nejen popisuje, ale dovede vypočítat jejich dráhy, místo, kde se bude určitá planeta nebo hvězda nacházet třeba za mnoho tisíc let

Významní astronomové

Mikuláš Koperník (1473-1543)

Díky Mikuláši Koperníkovi se změnil způsob nazírání na svět. Narodil se 19. února 1473 v Toruni a stal se významným astronomem, matematikem, právníkem, stratégem a lékařem. Podal zcela přesvědčivé důkazy, že nikoliv Země, ale Slunce. Zároveň stanovil, že Země neobíhá kolem Slunce sama, ale společně s dalšími planetami sluneční soustavy, a to s Merkurem, Venuší, poté je Země, Marsem, Jupiterem a Saturnem. A spočítal, že osa Země svírá s rovinou ekliptiky úhel 66,5 stupně, což má za následek střídání ročních období.

Galileo Galilei (1564 - 1642)

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v Pise. Jeho jméno je spojeno kromě prvního použití dalekohledu v astronomii především se zavedením vědecké metody do zkoumání fyzikálních jevů. Zkonstruoval teploměr, zdokonalil kompas, používal mikroskop. Na sklonku života navrhuje kyvadlové hodiny.

 

William Herschel (1738 -1822)

William Herschel se narodil 15. listopadu 1738 v Hannoveru a stal se jedním znejúspěšnějších astronomů všech dob i nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů. Objevil planetu Uran Roku 1789 dokončil Herschel svůj největší dalekohled, který po celých padesát let nebyl překonán. Pomocí něho studoval pohyby Saturnu, popsal rotaci Saturnu a jeho prstenců.

 

Isaac Newton (1643 - 1727)

Isaac Newton je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců v dějinách lidstva. V roce 1668 zkonstruoval první zrcadlový hvězdářský dalekohled. Vydal plno matematických a fyzikálních zákonů, které se uplatňují v mimořádně širokém spektru vědeckých a technických problémů. Byl pochován ve Westminsterském opatství. Byl to první vědec, jemuž se dostalo takové pocty.

 

Johannes Kepler (1571- 1630)

Johannes Kepler byl slavný astronom, významný astrolog a matematik. Formuloval Kepler své první dva zákony, kterými se řídí pohyb planet, a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky

 

 

 

Nejenže je vesmír podivnější než si myslíme, je dokonce podivnější, než si dokážeme představit.

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain